„Přilnutí k životu, plynoucí jeho vlastní energií, existuje dokonce i v moudré bytosti.“

Jógová filosofie je pouze nabídkou, není nutností v ní věřit či jí přijímat.

Dnes se bude soustředit na další překážku, která se v Sanskrtu nazývá abhinivesa neboli lpění/držení se života. Zde se nám taky nastíní jak probíhá znovuzrození (reinkarnace). Mnoho lidí ze západu nevěří v reinkarnaci. Mají pocit, že „je po všem, jakmile zemřou“. Jógová filosofie nám, ale připomíná, že veškeré naše vědění přichází z prožitku.

Bez prožitku nemůžeme ničemu porozumět ani se naučit.  Vždyť i knihy nám připomínají něco, co jsme už prožili. Zapalují oheň, který je už v nás. Například, ochutnali jste někdy Sapadila ovoce? Je to ovoce velmi běžné v Mumbai v Indii, v určitém období je to ovoce velmi měkké a chutné. Ale i kdybych strávil hodiny tím, že Vám budu vysvětlovat, jak toto ovoce chutná, nikdy to nepochopíte, protože jste ho nikdy neochutnali.  Vědění přichází pouze skrze naše zážitky a prožitky.

Pokud dovolíme miminku, aby se plazilo po stole, jakmile se dostane na okraj a skoro spadne, začne křičet. Proč? Protože se bojí, že spadne a zemře. Jak to že strach ze smrti může přijít na mysl miminka? Dítě se může bát smrti pouze v případě, že už někdy zemřelo.Někdo může říct, to je jen instinkt. Ale co instinkt vlastně znamená? Jóga říká, že instinkt je stopa starého zážitku, který se už mnohokrát opakoval, a tyto dojmy klesly až na dno našeho mentálního jezera. I když klesly na dno, tak nejsou úplně smazány.

Nemyslete si, že můžete někdy něco úplně zapomenout. Všechny prožitky jsou uložené v naší citta (mysl) a ve správný čas a okamžik se vrátí zpátky nahoru a my si vzpomene. Pokud něco děláme už poněkolikáté stane se z toho zvyk. Pokračujte v tomto zvyku po dlouhý čas a stane se vaším charakterem. Pokračujte v charakteru a možná někdy, v příštím životě se z toho stane instinkt.Někteří lidé vlastní stará auta, řekněme třeba z roku 1943. I kdyby jste jim nabídli nejnovější model toho auta, tak ho stejně nebudou chtít. Klidně můžete říct: „Vaše auto už není v pořádku. Blokujete cestu tím, že jedete 10 km za hodinu, když všichni ostatní jednou 100 km za hodinu. Potřebujete nové auto.“ Možná správa aut vám ho i může odebrat a vyhodit, ale majitel bude vedle toho auta sedět, brečet a lamentovat.

Lpění na těle je stejné jako na tomto starém autě. Možná „boží vláda“ vám odebere toto tělo, ale pak vám musí dát nové. Hodně lidí toto neví a drží se toto těla dokud nezestárne a nepřestane fungovat. Právě kvůli tomuto lpění a následném odebrání a lpění a odebrání a lpění a odebrání se tak bojíme smrti. Je to další klea (překážka) založená na ignoranci našeho pravého já. Takže všechny tyto kleas, ať už spící, slabý, zachycený nebo trvalý, by se  jich měli pomalu zbavit. Teprve pak jsme připraveni jít dále.