V následujících řádcích s vámi budu sdílet své myšlenky, postřehy a především, proč je důležité se nikdy nepřestat vzdělávat, i když už máme za sebou hodně.

Učitelé jógy

Nikdy nebudu dostatečně vděčná za učitelé ve mém živote. Z pohledu jógy a buddhismu jsou všichni, které ve svém životě potkáme, naši učitelé. Nemohla bych souhlasit víc, ale pro dnešek se pojďme soustředit na učitele jógy jako takové.

Ve Vancouveru, kde jsem žila, je jóga středem nebo alespoň součástí života téměř každého. Někde jsem četla, že každý druhý občan Vancouveru je učitelem jógy. Nevím, zdali je to pravda či ne, ale rozhodně to tak působilo.

Každý z nich (každý z nás) bral svou práci nesmírně vážně. Je to naše poslání. Poslání sloužit lidstvu, člověku. Vytvořit takovou hodinu, kde všichni dostanou, co potřebují. Ať už je to klid, spánek, nebo vypuštění energie či vzteku, negativních emocí či posílení těla. Naším úkolem je vytvořit tak bezpečný prostor, že se lidé nebojí být těmi, kdo opravdu jsou a dovolí si dostat to, co potřebují. Na každé hodině jsme se snažili dělat to nejlepší, co jsme uměli. 

Jsme oddaní naší “práci”

Byli jsme naprosto přítomní v okamžiku a soustředili se na každého našeho studenta. Soustředili jsme se na tělo, ducha a mysl. Brali jsme v potaz i maličkosti, jako například, jestli se úsměv našeho studenta nějak změnil, jaká je energie ve třídě, co se děje ve světě a jak to ovlivňuje nás všechny, jaká je roční doba a počasí…

Abych byla upřímná, tak v Kanadě, dle mého názoru, jsem se setkala s nejlepšími učiteli jógy, které jsem kdy viděla. Čeho jsem si ale povšimla bylo, že je můžete spatřit na hodinách a workshopech jiných učitelů, že pořád “postují“ fotky knih o józe, které zrovna přečetli.

Když jsem je blíže poznala a přečetla si jejich životopisy, byla jsem ohromená. Tolik toho umí a znají. Proto mě šokovalo, když učitelé, kteří učí několik let či desítek let, stále navštěvují své učitelé, ptají se na zpětnou vazbu a snaží se vzdělávat, jak to je jen možné. Říkala jsem si, proč to vlastně dělají? Oni už věděli to, co já ještě ne. Byla to jedna z věcí, která je dělala tak „veliké“.

„Prvním krokem na cestě ke štěstí je učení se.“

— Dalajláma

Ve škole jógy, kterou jsem absolvovala, má učitelka a později i mentorka, kladla velký důraz na pokračující vzdělání. Neustále nám vkládala do hlavy, že naše vzdělání nikdy nekončí, a rozhodně nekončí vzděláním školy pro učitele 200 hodin.

Stále slyším její hlas v mé hlavě:

„Podívejte se jaké jsou workshopy kolem Vás, jaké další vzdělání můžete mít, zajímejte se, co se děje, čtěte články, a studujte i to co vás nezajímá. Choďte na hodiny jiných učitelů. Přemýšlejte o tom, co jste se naučili.“

Také nám kladla na srdce, ať jedeme do Indie, protože je to matka Jógy. Nehledě na to, jak moderní může být jóga na Západě, v Indii jsou ty kořeny, které musíme znát. Také říkala, že kdykoliv cestujeme, měli bychom jít na hodinu jógy, protože je všude tak jiná, a to jí dělá krásnou.

První setkání s Kundalini jógou

Pod jejím vedením jsem se přistihla, že chodím na hodiny jógy svých přátel, ale i lidí, které jsem v životě nepotkala. Začala jsem studovat anatomii hlouběji, i když to nebyl můj šálek kávy. Po dvou letech od mého vystudování jsem šla na Kundalini jógu, a to jsem se jí tak bála a poté co jsem odhodila zábrany a předsudky a poddala jsem se, Kundulini jógu jsem si zamilovala. Chodila jsem na workshopy a studovala dál. Četla jsem knížky a internetové články.

A tohle vše mě posunulo dál. Otevřelo mi to oči i srdce. Po každém novém objevu jsem se cítila nadmíru inspirovaná a plná nápadů.

Ne všechny hodiny, workshopy a články se mi líbili, a nedá se říct, že bych s nimi souhlasila, ale vše mě něco naučilo a popostrčilo dál a výš. Donutilo mě to přemýšlet o své vášni a práci a naplnilo to mé vlastní hodiny něčím novým a unikátním.

Dodalo to smysl slovu v Sanskritu: “Yoke“ nebo s nádechem angličtiny: “Yoke together“. Což znamená vytvoření komunity, sdílení s ostatními a spojit se jako jeden. Dalo mi to pocit podpory a lásky. Další důležitým aspektem dalšího vzdělávání je to, že Vám to dodá pocit pokory. I když někdy získáte pocit, že už toho víte hodně nebo snad, že to všechno znáte, každé další vzdělávání Vám vystřelí mysl až do oblak a vy si uvědomíte, jak moc je jóga veliká, jiná pro každého z nás a že je pořád co objevovat.

Jóga je živá věda

I když se může zdát, že je jóga mrtvá, protože vznikla před zhruba 3000–5000 lety, nedejte se zmást. Jóga je živá věda. Jóga se rozrůstá každým dnem. Jóga spojuje ostatní vědy dohromady. Dělají se výzkumy ohledně účinků jógy na náš mozek, tělo a mnoho dalšího. Každý den dostáváme nové poznatky a vědění o účinkách a provozování jógy. Spousta učitelů se zaměřila na anatomii a bezpečnost provádění jógových Ásan, další se zaměřili na „svobodu pohybu“, jiní na promítnutí filozofie do našich zběsilých moderních životů atd.

Jóga se roste každý den. Spojuje se s dalšími aktivitami a vytváří nové směry. A tak jak roste jóga, tak bychom měli růst i my. S posledním dechem bych ještě chtěla podoktnout na nutnost „používání našeho vlastního vědění“.

Co tím chci říct je, abyste se pořád ptali proč. Proč by tato pozice měla být lepší než tato, proč sestavení hodiny je lepší takto, proč… vyzkoušejte nové poznatky v praxi. Zamyslete se a v neposlední řadě používejte svou nejsilnější zbraň – intuici. Pokud vám osobně nedává něco smysl, pak se zahloubejte do své mysli a najděte co už znáte, porovnejte to a na základě toho se rozhodněte, co je a není správné pro vaše studenty a vás.

Z mého pohledu bychom se měli v naší práci snažit dělat co umíme. K tomu potřebujeme vědění a růst, jinak se zasekneme na jednom bodě a nic se nezmění, ani neposune. Myslím, že to neplatí jen pro nás Jóga učitele, ale pro každého z nás.

Pak je na čase se zeptat sami sebe…
Co je naše poslání?