„Lpění je to, co následuje identifikaci s příjemnými zážitky.“

„Averze je to, co následuje identifikace s nepříjemnými zážitky.“

Lpění na příjemných věcech je dalších bolest nesoucí překážkou. Lpíme na příjemnu, protože si myslíme, že nám to přinese štěstí, zapomínáme, že štěstí je vždy uvnitř nás v našem pravém já. Když očekáváme, že radost přijde z venku, začneme na těchto věcech lpět. Když najdeme věci kolem nás, které nejsou příjemné vytvoříme si k nim averzi. tyto dvě se pokládají za překážky na naší spirituální cestě.

Jednu máme rádi, protože přináší radost, druhou rádi nemáme, protože přináší bolest.Všichni chceme být šťastni. Je zde někdo nebo něco, co nechce. I malý červ položený na slunce se okamžitě schová do stínu. Když dáme květinu dovnitř, okamžitě se otáčí za paprsky slunce. Štěstí je základní potřebou všeho na tomto světě, málokdy ho však někdo najde. Proč? Štěstí je jako pižmový jelen. 

Starodávná písma mají o tomto zvířeti bajku, to má místo  nad jeho čelem, a to vydává pižmovou vůni. Tento jelen běhá sem a tam a hledá tu vůni a neví, že ta vůně vychází z něj, z jeho vlastního čela. Přesně tak hledají lidé štěstí, nevědí, že přichází z nich. Kamkoliv jdeme odrážíme naše vlastní štěstí na lidi a věci. Když vidíme smějící se obličej a cítíme se tak šťastni, je to protože, ten úsměv odráží naše vlastní štěstí. Stejně tak jako krásně čisté zrcadlo reflektuje náš krásný obličej. 

Někdy někoho vidíme a řekneme: „tento člověk mi přináší radost.“ Někdy vidíme někoho jiného a řekneme si, že nám přináší negativní pocity. To je absolutní nesmysl. Lidé pouze odrážejí to co je v nás. Nikdo nám nemůže dát radost a štěstí nebo neštěstí. Je to pouze odraz našeho vnitřního světa.