„Praxe se stává pevně uzemněnou, když ji praktikujeme dlouho, bez přestávky a ve všech vážnostech“

První část této sutry je jasná. Naše praxe by měla probíhat po dlouhý čas. Bohužel my chceme všechno okamžitě. Když Vám dáme Vaši mantru na opakování, abyste byli více klidní a mírumilovní, pak půjdete domu, budete jí opakovat po 3 dny a pak mi zavoláte, že jste jí opakovali po 3 dny a nic se nestalo a žádáte o mantru novou, protože ta, co máte, nefunguje. Patanjali uvádí, že by praxe měla být prováděná po dlouhý čas. Neuvádí ale, jak dlouhý ten čas má být. Často slýcháme: „oh, já praktikuji jógu 10 let a necítím žádnou změnu.“ My se zeptáme: „Jak často?“ A odpověď zní: „Občasně.“ Naše praxe musí být bez přestávky. Poslední část Sutry zní: “ Ve všech vážnostech“. To znamená s Vaší plnou pozorností, celá Vaše mysl se věnuje pouze té jedné věci a plnou důvěrou, že dosáhnete svých cílů.

K tomu přikládáme příběh z hinduistických skript

V Deva Loka neboli nebeské místo, kde žijí božské bytosti, tam žije velký Maharsi zvaný Narada. Zde žijí i velcí jogíni, kteří žijou po boku Bohů. Narada často cestuje a někdy zavítá i na Zem. Jednou projížděl lesem a uviděl studenta jógy, který  meditoval tak dlouho, že si na jeho těle mravenci postavili mraveniště.

Jogín se podíval na Naradu a řekl:

„Narado, pane, kam jedete.“

„Do nebe, do místa kde pán Šíva žije.“

„Oh, mohl by jste tam pro mě něco udělat?“

„Samozřejmě, co by jste si přál?“

„Mohl by jste se pána zeptat po kolik narození musím ještě meditovat? Už tam sedím docela dlouho, tak Vás prosím, zjistěte to.“

„Samozřejmě.“

Narada popojel dál a uviděl dalšího muže, ale ten skákal a tančil a zpíval plný radosti: „Hare Rama, Hare Rama, Hare Rama, Hare Rama Rama Rama Rama Hare Hare…“

Když uviděl Naradu zeptal: „Hej Narado, kam to jedeš?“

„Do nebe.“

„oh, to je fantastické. Mohl bys prosím zjistit jak dlouho musím tohle dělat? Kdy konečně najdu konečné osvobození?“ 

„Samozřejmě, zeptám se.“

Uplynulo mnoho let a Narada jel stejnou cestou a uviděl prvního muže. Jogín poznal Naradu a pravil: „Narado, nedostal jsem svou odpověď. Šel si do nebe? Co náš Pán řekl?“

„Zeptal jsem se a pán řekl, že se ještě musíš 4x narodit.“

“ Ještě 4x?????? Nedělal jsem to už dostatečně dlouho??? „

Muž začal křičet a lamentovat. Narada popošel dál a uviděl druhého muže, který stále tančil a zpíval. 

„Ahoj Narado. Co se stalo? Máš pro mě nějaké novinky?“

„Ano“

„Tak mi to pověz.“

„Vidíš tamhle ten strom?“

„Jistě.“

„Můžeš spočítat ty listy?“

„Samozřejmě, když na to budu mít dostatek trpělivosti. Chceš, abych je spočítal hned?“

„Ne, ne, ne, dej si na čas.“

„Ale co to má co dělat s mojí otázkou?“

„Pan Šíva řekl, že se budeš muset narodit ještě tolikrát kolik má ten strom listů.“

„Ohhh, a to je vše? Alespoň je to limitované číslo. Ted vím, kdy to skončí. Díky Bohu, že neřekl listy v celém lese.“¨

V tu chvíli nádherný Palanquin sestoupil z nebe a řekl: „Tak pojdte, nevadilo by Vám nastoupit? Pán Šíva pro Vás poslal.“

„Já jdu ted do nebe?“

„Ano“

„Ale pravě teď mi Narada řekl, že se ještě musím hodněkrát narodit.“

„Ano, ale vypadá to, že jste připravený a ochotný to udělat, tak proč by jste měl čekat?“

„Ale co ten druhý muž?“

„On ani není připravený počkat ještě čtyři životy – nechme ho čekat a zapracovat ještě trochu více.“ 

Tolik moudrosti v tomto příběhu

Když jsme trpěliví – naše mysl je více uzemněná, a co budete dělat se stane více dokonalé. Pokud jste neposední a úzkostní, abyste došli k výsledku, pak je vaše mysl vyrušená.Není to o tom, jak dlouhá bude naše praxe, ale je to o té trpělivosti, vážnosti a kvalitě.