Sutra 17, kniha 1

„Samprajnata samadhi je doprovázena úvahami, přemýšlením, radováním a čistým nesobectvím.”

V první části této sutry se Patanjali věnuje tomu absolutnímu cíli jógy, což je Samadhi – neboli rozjímání, úplné spojení, jednota. 

Pokud už Vás napadlo, že by jste chtěli začít praktikovat Samadhi teď a tady, Patanjali připomíná, že předtím musíte úplně ovládnou předcházející pilíře jógy, obzvláště pak koncentraci a meditaci.

Dva druhy Samdhi

V této sutře Patanjali mluví o dvou různých druzích Samadhi. Prvním z nich je Samadhi Samprajnata. Dále tento druh rozšiřuje do 4 dalších. Abychom tomu porozuměli musíme nejdříve porozumět tomu co nazývá Prakti neboli příroda. Podle našeho Guru i Prakti má 4 druhy. Těmi jsou tvz. velmi hrubý materiál, jemné prvky – ty tvoří konkrétní prvky, které vidíme, mysl a pak ego nebo také individualita.

Nejdříve praktikujeme samadhi na hrubých objektech, pak na mysli bez jakýchkoliv myšlenek na radost, a jako poslední na ten objekt „já“ neboli ego.

Prvně musíme vytrénovat naší mysl, aby se soustředila na něco konkrétního, v tomto bodě je už vaše mysl pod kontrolou. Když se celá naše mysl, soustředí na jednu konkrétní věc, úplné pochopení podstaty této věci se dostaví k našemu vědomí. Výhodou tohoto Samadhi je úplné pochopení tajemstvích věcí kolem nás.

Soustředíme se na abstraktno

V dalším druhu samadhi se už nesoustředíme na věci, které mají pevné hranice. Soustředíme se na něco abstraktního jako třeba bílá, nebo červená, krása nebo láska. Protože jsou to abstraktní věci lidská bytost nedokáže pochopit co to je bez toho, aby se naučil soustředit se na objekty konkrétní. Jakmile se mysl vytrénuje na plné porozumění objektů konkrétních, pak je schopná pochopit abstraktno. Při dalším druhu Samadhi již nevyužíváme intelektu. V této části „jen“  rozjímáme  o klidné mysli. Z toho získáme radost a pouze radost. V poslední částí už jsme zvládli vše a nastane úplný stav bez ega.  

Jste prostě tam a neuvědomujete si nic dalšího.