Musí se to říkat?

V momentě, kdy se rozhodnete začít praktikovat jógu, se slovem namaste se setkáte na každém rohu. Stěny, trička, písně… Namaste na nás mává z každého koutku jógového světa. Pravděpodobně každý, kdo byl na své první hodině jógy, se pozastavil nad rituálem, který probíhá na konci lekce.

Možná Vám, stejně jako mě, proběhly hlavou otázky: „Mám to říct taky? Mám se uklonit? Co to znamená? Musím to říct? A proč?“
Možná jste neřekli vůbec nic a možná to opakujete, protože to tak na józe chodí.

Když se mě má kamarádka ptala, protože se jí přítel ptal, jestli má slovo také říci, okamžitě ze mě doslova vylítlo: „No, jasně že jo!“
Když se to neřekne, znamená to obrovskou urážku jak učitele, tak ale i jógových kamarádů kolem nás.

Po malé chvilce jsem se uklidnila a uvědomila si, že tato otázka je opravdu na místě a že my učitelé bychom se měli postarat o to, aby naši studenti věděli, co to znamená a proč to děláme.Takže tento článek je pro Vás všechny, mé jógové přátele.

Jako první bych ráda připomněla, že jóga není náboženství. V Čechách se mi to nezdá jako tak velký problém, ale v Kanadě jsem se setkávala s tím, že mnoho lidí odmítalo „rituál provádět“ z důvodů svého vlastního náboženství. Jóga se spíše přirovnává k životnímu stylu, který může žít kdokoliv, když se tak rozhodne, bez ohledu na náboženství, rasu, sexuální orientaci…

Vyřknutím slova namaste se nic nemění.

Slovo namaste pochází ze sanskrtu. Někdy je tento prastarý jazyk opravdu těžké přeložit. Velmi oblíbenou se stala báseň, která je překladem slova namaste.

To světlo ve mně poznává to světlo v tobě.
Uznávám to místo v tobě, kde celý vesmír sídlí.
Uznávám to světlo, lásku, pravdu, krásu a mír v tobě,
protože to samé je i ve mně.

Ve sdíleních těchto věcí jsme spojeni,
jsme stejní, jsme jedno.

_________________

Krásné, že ano? Pojďme se na to podívat zblízka.

Jaké světlo ve mně? Jaké světlo v tobě? O čem je to sakra řeč?

V očích jógy jsme všichni krásné, čisté, dobré světlo. Moje světlo je stejné jako to Vaše a Vaše je stejné jako všech bytostí, stejně tak jako i to moje. (Tomuto světlu se dá přezdívat i duše, duch, vnitřní já… v podstatě, jakkoliv Vám to bude vyhovovat). Naše fyzická těla, práce, povahy, postavení jsou pouze filtry, které používáme v tomto životě, abychom mohli naplnit svůj úděl.

Takže první část znamená, že jsme si vědomi tohoto faktu a vidíme naše jógové kamarády v jejich pravé podstatě. Poté se vrací k tomu, že naší pravou podstatou jako bytosti je všechno to dobré – světlo, láska, pravda, krása a mír. To se skrývá v každém z nás.

Všichni jsme spojeni, stejní a jedno.

Často se slovo namaste překládá jako klaním se ti a ty zase mě. I v tom překladu by měla vyznít pokora, láska a také poděkování, že jsme strávili naši jógovou praxi spolu. Rituál na konci hodiny obsahuje i Anjali Mudru neboli ruční gesto.

Jógová praxe obsahuje i mudry. Ty jsou považovány za citta-bhavana, neboli za jeden z druhů kultivace mysli. Je zde mnoho různých muder pro určité účely. Reprezentují určité kvality jako například soucit, kuráž, nebo moudrost, kterou máme v nás.

Anjali Mudra (dlaně spojené k sobě u srdce) se také překládá jako zpečetění pozdravu nebo také jako modlící pozice. Druhý překlad bych nepovažovala za nejšťastnější, protože jak jsem říkala na začátku, jóga a náboženství nejsou to samé. Spíše bych toto gesto považovala za reprezentaci spojení a propojení všech živých bytostí, je připomínáním, abychom jednali z toho místa spojení.

Ve zkratce je to opravdu spíše poděkování jak už lidem kolem nás, tak ale i sobě samým.
Připomenutí, že jsme tady a teď, všichni spolu jako jeden.

Namaste Vám všem:)